Líšeň v minulosti

Území Líšně bylo osídleno od dávných dob, jak o tom svědčí archeologické nálezy na Starých zámcích. Život se posléze přesunul do údolí, do míst dnešního náměstí. Název Líšeň (původně Leschzen) je odvozen od jmenného tvaru přídavného jména líščen (lískový, též háj, porost lísek).

Nejstarší zpráva o Líšni pochází z roku 1261, kdy Smil ze Střílek se svou manželkou Bohuslavou založil cisterciácký klášter ve Vizovicích a daroval mu mimo jiné vsi Líšeň a Obce (nynější Ochoz u Brna). Tato zpráva je ale zřejmě falzem ze 14. století. První zaručená zpráva pochází z roku 1306. Tehdy je zmíněn filiální kostel spadající pod farnost šlapanickou. To svědčí o tom, že Líšeň v té době náležela mezi větší vsi, neboť na počátku 14. století se kostely zakládaly jen při početnějších a významnějších obcích.

V roce 1520 se odtrhla od vizovického panství a zrodilo se samostatné panství líšeňské. Bylo několikrát prodáno, a tak z majetkových přepisů víme, že ves s tvrzí, dvorem, pivovarem, sladovnou, pilou, mlýnem, štěpnicemi, chmelnicemi a vinohrady připsali roku 1562 „do desek“ Janu Leskovcovi z Leskovce. Leskovcové ale drželi panství už před tím, než jim „do desek vložena byla“. Svědčí o tom zápis, kterým 1. prosince 1558 povýšil císař Ferdinand I. Líšeň na městečko a udělil mu pečeť se „štítem všechnym červeným, v němž pres vinný dřevěný s podloženými hrozny zelenými se vidí“, a se zeleným pečetícím voskem.

K duchovnímu povznesení sloužil farní kostel svatého Jiljí a poutní kaple Panny Marie „v háji třešňovém“ vybudovaná v roce 1630 paní Eliškou Bergrovou a znovu vystavěná obyvateli Líšně na popud vzácného faráře Metoděje Hoška v roce 1914.

Škola existovala patrně již před třicetiletou válkou, ačkoliv první zmínka o ní je z roku 1662. V polovině 19. století se nacházela v budově radnice a ve Válkově hospodě. Roku 1863 byl postaven klášter sester Karla Boromejského, kde se učili chlapci i dívky. Chlapecká škola se přestěhovala roku 1874 do někdejší „palírny“ a roku 1896 do nové budovy v dnešní ulici Pohankově. Chloubou obce se stala roku 1936 moderní Masarykova měšťanská škola v ulici Holzově.

Od 19. století vlastní Líšeň Belcrediové. Tehdy městečko proslulo jako sídlo trhovců, obchodníků s drůbeží a ovocem. Zvlášť aktivní byli občané mezi světovými válkami, kdy byla zbudována orlovna, sokolovna, Dělnický dům, Masarykova měšťanská škola, fotbalové hřiště. Z Líšně pochází řada významných osobností vědy, kultury a sportu, naši rodáci se podíleli na odboji v obou světových válkách.

Sedm století prožívalo městečko dějinné události, války, požáry a hladomory střídající se s dobami míru, rozkvětu a blahobytu. V poslední čtvrtině 20. století se nám Líšeň též „trochu rozrostla“ o tisíce obyvatel žijících v novém moderním sídlišti. Současná Městská část Brno – Líšeň navazuje na bývalou slávu a je v současnosti jednou z největších částí města Brna.